Původ vína

07. 07. 2008 | † 17. 11. 2010 | kód autora: 860

Čauky lidi mám ráda všeliký nápoje, ale fascinu je mě právě víno. Možná to souvisí s tím, že tento obor studuji.

Chci se podělit o své vědomosti a něco málo o něm říci Takže začnu původem vín:

Hrozny jsou součástí našeho jídelníčku od počátku existence člověka a bylo by vskutku zvláštní, kdyby již lovci mamutů před desítkami tisíc let nepoznali účinky jejich zkvašené šťávy.

Časově zařaditelné doklady o výrobě vína pocházejí z období před 7 až 10 tisíci lety z míst, jako jsou turecký Batal Hüyük, syrský Damašek, libanonský Byblos nebo Jordánsko a v neposlední řadě Gruzie a Arménie, které množí považují za skutečnou pravlast vína.

Že je víno pravěkým výtvorem, tedy řečeno slovy Bible "z dob před potopou", naznačuje i příběh praotce Noema. V Bibli čteme, že poté, co lidské pokolení vzešlé z Adama a Evy se dostalo do stavu všeobecného mravního úpadku, rozhodl se Bůh učinit vzniklé situaci přítrž. Lidstvo bylo vyhubeno velkou potopou, která zalila veškerou pevninu. Jedinou vyjímkou se stal ctný praotec Noe, jeho rodina a dvojice všech dnešních živočichů, kteří se nacházeli v mohutném korábu. Archa Noemova v sobě skrývala mimo jiné i sazenice révy, neboť, jak se dozvídáme z Genesis (9,20), po vysušení země praotec Noe "obíraje se zemi, začal dělati vinice".

Podle Bible přístál Noe na hoře Ararat, která se nachází na pomezí Turecka a Arménie v předhůří Kavkazu. A tak biblický příběh, lidová tradice a archeologické nálezy se setkávají v oblasti Gruzie. Nakonec i samotný výraz víno pochází z gruzínského gvino.

Ať už však byla pravlast vína kdekoli, víme, že kolem roku 3500 před naším letopočtem bylo vinařství na vysoké úrovni ve staré Mezopotámii a především v Egyptě. Egypťané sice nebyli prvnímu vinaři, nicméně jako první o víně psali a oslavovali jej v obrazech. Je možná zarážející, že již tehdy Egypťané zcela zvládli technologii výroby vína a že mezi nimi byli znalci, kteří by si zřejmě nikterak nezadali s dnešními sommeliery. Víme také, že Egypťané pěstovali šest až osm odrůd révy vinné. Nejstarší a největší egyptské vinice se nacházely poblíž dnešního města Alexandrie.

Někdy Egypťané při lisování hroznů v plachtách používali cvičené paviány jak dokazuje výzdoba Neferovy hrobky v Sakkáře. Paviáni dokázali velmi mrštně rozpínat v protisměru dvě tyče, k nimž byly upevněny konce zkroucené plachty, ve které se hrozny lisovaly. Víno bylo fermentováno v upravených keramických nádobách. Skladovalo se ve vejčitých nádobách rovněž z pálené hlíny, někdy opatřených nápisem s uvedením původu vína.

V antickém Řecku, na Krétě a v Thrákii (dnešní Bulharsko) nacházíme bezpočet důkazů vyspělého vinařství. Z těchto oblastí se vinařství rozšířilo do Itálie, na Sicílii a do Španělska. I další osidlovatelé oblastí kolem Středozemního moře, Féničané, zakládali rozsáhlé vinice v severní Africe. Když rozšířili svou působnost i do jižní části Francie, předávali svou znalost pěstování révy i místním Galům, tedy nám dobře známým Keltům.

Keltové jsou první identifikovatelná etnicko-kulturní skupina na našem území a naše země je součástí jejich evropské pravlasti, která se rozkládala někde mezi dnešní Českou republikou, severní Itálií a východní Francií.

Byli to zřejmě Keltové, kdo na našem území začali ve velkém konzumovat víno a možná i pěstovat révu vinnou, přestože počátku našeho vinohradnictví bývají většinou spojovány až s dědici řecké kultury - Římany . S těmi je pokud vím spojováno snad všechno k čemu u nás došlo.

No nic:::: POKUD chcete vědět víc P i s n ě t e m i

DDDDDDDDDDDDDDDDD IIIIIIIIII KKKKKKKKKKKKKK EEEEEEEEEEEEEEE SSSSSSSSSSSSSSSSSSSS


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.